// JavaScript Document

MALAJSIE

23.1. - 16.2. 2016

Kapitola 20. (11.2. Čt)

Cameron Highlands - raflésie


Včera jsem si domluvil a zaplatil výletový balíček za největší květinou na světě raflézií.

Součástí balíčku za 75MYR byla i návštěva čajové továrny BOH, motýlí farma a jahodová farma. Mě zajímala v podstatě jen ta raflézie. Ráno v 8:45 mě vyzvedli u hotelu ve 4WD teréňáku, který už něco zažil a ještě jsme jeli pro další lidi. Jelo nás nakonec 7. Dva páry, dvě kamarádky z Itálie a já. Prvně se jelo za raflézií. Ta není k vidění jen tak kdekoli, takže jsme jeli asi 30-45 minut autem.

Dojeli jsme na kraj džungle a vydali se s řidičem, který byl zároveň ten den náš průvodce na hodinový pochod džunglí. Byli jsme více v nížině (kolem 600m), takže už zde bylo podstatně tepleji než v Cameron Highlands. Včerejší chodecký trénink mě ale zocelil :) a byla to pro mě dnes vycházka. Džungle byla trochu jiná než na výšinách. Více palem a hlavně bambusu. Došli jsme do oblasti cca 4km2, kde se raflézie vyskytuje. Je to vysoce sezónní rostlina, která se vyvíjí rok a pak kvete jen týden, takže není vždy zaručeno, že se v daném období (týdnu) nějaká najde. Měli jsme štěstí a narazili jsme na dvě průměrně velké blízko sebe. Raflézie je spíš parazitická rostlina, která se usadí na stromě a odsává z něj živiny, až ho časem může zabít. Její květ se otevírá postupně po jednotlivých lístcích. Každá cca 30 minut. Raflézie rostou i jinde po Malajsii a okolních státech. Na různých místech vypadá vždy trochu jinak. Našli jsme dva exempláře cca 50cm v průměru, jedna byla tmavší červená a druha světlejší. Udělali jsme par nezbytných selfie a mohli se vypravit na zpáteční hodinovou túru pralesem.

Následoval oběd u inda v některém z průjezdních měst a pak cesta do čajové BOH továrny. Stejné, ve které jsem byl včera. Tentokrát jsem tam jel jako ostatní masňáci autem. Lidí stejné množství, ale dnes byl pro změnu nějaký svátek nebo prázdniny a v továrně se nevyrábělo. Aspoň že továrna šla projít bez výroby. Docela krátká prohlídka a ještě bylo vše za sklem, do kterého se odráželo světlo z venkovních oken, takže bylo hůř na vybavení vidět. Dostali jsme zde hodinu na průzkum.

Zde jsem měl být oddělen od stáda a poslán s jiným autem na motýli, ale jiné auto nebylo, tak jsem jel s ostatními, kteří si zaplatili dražší balíček s návštěvou hory Brinchang a Mossy Forestu. Mě to bylo jedno, čas jsem měl. To hlavní jsem dnes už viděl. Dnes na vrcholku hory nepřálo počasí. Všude mraky, takže nebylo nikam vidět. Ani jsem na rozhlednu nešel a počkal dole.

Pak jsme šli do Mossy Forest. Byli jsme na trochu jiném místě, než na kterém jsem včera byl a bylo hodně pěkné. Nachází se na cestě na levé straně za policejní páskou zákazu vstupu mezi vrcholkem a oficiálním vstupem do Mossy Forestu. Tam jsme prolezli jen kousek (oproti včerejšku) a šli jsme zpět.

Dál jsme jeli už zpět z kopce dolu směr Brinchang a Tanah Rata. Už jsme žádné zastávky nedělali. Byli zase kolony, takže chvíli trvalo, než jsme dojeli do Tanah Rata.

Kolem půl šesté jsem byl na hotelu. Sbalil jsem si věci, abych byl připravený na ranní bus na ostrov Penang...


V další kapitole >>> 21. Penang - George Town (12.2.)